Přestupek, nebo trestný čin? Kde vede hranice
Publikováno Aktualizováno
Dva různé systémy odpovědnosti
České právo rozlišuje dva druhy veřejnoprávní odpovědnosti za protiprávní jednání: odpovědnost za přestupek a trestní odpovědnost za trestný čin. Přestupky upravuje zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky, a celá řada zvláštních zákonů, například zákon o silničním provozu. Trestné činy jsou vyjmenovány jen v trestním zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.).
Zákon o přestupcích definuje přestupek jako společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně výslovně označen za přestupek a vykazuje znaky stanovené zákonem, „nejde-li o trestný čin“ (§ 5). Už z této definice plyne základní pravidlo: pokud jednání naplňuje znaky trestného činu, není přestupkem. Jeden skutek tedy nelze potrestat dvakrát, jednou úřadem a jednou soudem.
Trestný čin je protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v zákoně (§ 13 trestního zákoníku). K trestní odpovědnosti je třeba úmyslného zavinění, pokud zákon výslovně nestanoví, že stačí nedbalost.
Proč na rozdílu záleží
Rozdíl není jen v názvu. Liší se, kdo věc projednává, co vám hrozí a jaké následky si ponesete do budoucna.
| Přestupek | Trestný čin | |
|---|---|---|
| Kdo rozhoduje | Správní orgán (obecní úřad, magistrát, inspekce) | Soud, v přípravném řízení policie a státní zástupce |
| Sankce | Napomenutí, pokuta, zákaz činnosti, propadnutí věci, zveřejnění rozhodnutí (§ 35 zák. 250/2016) | Odnětí svobody, peněžitý trest, obecně prospěšné práce, domácí vězení, zákaz činnosti a další (§ 52 TZ) |
| Evidence | Evidence přestupků jen u vybraných přestupků, vyřazení po 5 letech | Rejstřík trestů |
| Zánik odpovědnosti | Promlčení po 1 roce, u přísnějších přestupků po 3 letech (§ 30) | Promlčecí doby 3 až 20 let podle sazby |
| Obhájce | Možný, není povinný | Možný vždy, v některých případech povinný |
Odsouzení za trestný čin se zapisuje do rejstříku trestů a může vám zkomplikovat zaměstnání, podnikání nebo cestování. Přestupek se do rejstříku trestů nezapisuje. Údaje o vybraných přestupcích se vedou v samostatné evidenci přestupků a vyřazují se po 5 letech od právní moci rozhodnutí (§ 16k zákona o rejstříku trestů). Více o tom, kdo záznam vidí, v článku Záznam v rejstříku trestů.
Zásada subsidiarity: trestní právo až jako poslední možnost
Trestní zákoník obsahuje zásadu subsidiarity trestní represe. Trestní odpovědnost lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu (§ 12 odst. 2). Trestní právo má tedy nastoupit až tam, kde nestačí přestupkové, občanské nebo jiné právo.
V praxi to znamená, že i jednání, které formálně naplní znaky trestného činu, nemusí skončit odsouzením, pokud je jeho škodlivost v konkrétním případě nízká. Policie pak může věc odložit nebo postoupit úřadu k projednání přestupku. Obhájce na tuto zásadu upozorňuje zejména u hraničních případů, například při nízké škodě nebo když škoda byla hned nahrazena.
Hranice podle výše škody
U majetkových činů se hranice nejčastěji určuje výší škody. Trestní zákoník stanoví v § 138 tyto hranice: škoda nikoli nepatrná činí nejméně 10 000 Kč, škoda nikoli malá nejméně 50 000 Kč, větší škoda nejméně 100 000 Kč, značná škoda nejméně 1 000 000 Kč a škoda velkého rozsahu nejméně 10 000 000 Kč. Škoda se určuje podle obvyklé ceny v době a místě činu (§ 137).
Krádež, zpronevěra nebo podvod jsou trestnými činy zpravidla až při škodě nikoli nepatrné, tedy od 10 000 Kč. Pod touto hranicí jde obvykle o přestupek proti majetku. U krádeže ale existují výjimky: trestným činem je i krádež s nižší škodou, pokud pachatel věc ukradl vloupáním, věc měl druhý na sobě nebo při sobě, nebo pokud byl pachatel za podobný čin v posledních třech letech odsouzen či potrestán (§ 205 odst. 1).
U některých hospodářských činů platí vyšší hranice. Například porušení povinnosti při správě cizího majetku vyžaduje škodu nikoli malou (§ 220) a zkrácení daně větší rozsah, tedy alespoň 100 000 Kč (§ 240).
Doprava: alkohol, drogy a jízda bez řidičáku
V dopravě hranici neurčuje škoda, ale stav řidiče a další okolnosti. Řízení po požití alkoholu je přestupkem, pokud řidič není ve stavu vylučujícím způsobilost. Trestným činem ohrožení pod vlivem návykové látky (§ 274) se stává, když je řidič ve stavu vylučujícím způsobilost. U drog stanoví limity pro přestupek nařízení vlády č. 41/2014 Sb.
Řízení přes zákaz řízení nebo po odnětí řidičského oprávnění je trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí (§ 337), zatímco jízda bez řidičského průkazu, který řidič jen zapomněl doma, je přestupkem. Podrobnosti na stránkách Řízení pod vlivem a Maření výkonu úředního rozhodnutí.
Drogy, ublížení a výtržnosti
U drog rozhoduje množství. Přechovávání drogy pro vlastní potřebu je trestným činem až ve větším než malém množství (§ 284). Orientační hranice stanoví nařízení vlády č. 467/2009 Sb., například u pervitinu více než 2 g a u kokainu více než 1 g. U konopí platí od roku 2026 zvláštní hranice v § 285, popsané na stránce Pěstování konopí. Prodej nebo předání drogy jinému je trestným činem bez ohledu na množství (§ 283).
U násilí rozhoduje následek. Pokud útok způsobí ublížení na zdraví ve smyslu § 122, tedy poruchu zdraví, která podstatně ztěžuje obvyklý způsob života na nikoli krátkou dobu, jde o trestný čin. Lehčí zranění bez takového následku bývá přestupkem proti občanskému soužití. Výtržnost na veřejnosti může být podle intenzity přestupkem i trestným činem výtržnictví. Více na stránkách Ublížení na zdraví a Výtržnictví.
Kdo rozhodne, o co jde
O tom, zda se věc projedná jako přestupek, nebo trestný čin, nejdříve rozhoduje policie, pod dozorem státního zástupce. Pokud policie dojde k závěru, že nejde o trestný čin, ale mohlo by jít o přestupek, věc odloží a postoupí příslušnému úřadu. Naopak úřad, který zjistí, že jednání může být trestným činem, věc předá orgánům činným v trestním řízení.
Hranice ale nemusí být zřejmá hned. Výše škody se často zjišťuje až znaleckým posudkem a zdravotní následek lékařskou zprávou. Proto se vyplatí od začátku sledovat, jak policie škodu nebo následek vyčísluje, a případně navrhnout vlastní důkazy. Pokud dostanete předvolání k podání vysvětlení, poraďte se s advokátem dříve, než budete vypovídat.
Co dělat, když nevíte, o co jde
Pokud vás policie předvolá nebo vám úřad pošle oznámení o zahájení řízení, podívejte se nejprve, kdo vám píše a podle jakého předpisu. Předvolání k podání vysvětlení podle § 158 trestního řádu nebo usnesení o zahájení trestního stíhání znamená, že věc prověřují orgány činné v trestním řízení. Oznámení od obecního úřadu nebo magistrátu podle zákona o odpovědnosti za přestupky znamená přestupkové řízení.
V obou případech máte právo nevypovídat ve vlastní věci a radit se s advokátem. U trestního řízení je rada advokáta před prvním výslechem obzvlášť důležitá, protože vaše první výpověď může ovlivnit, jak bude věc kvalifikována. Pokud dostanete usnesení o zahájení trestního stíhání, nezapomeňte na třídenní lhůtu ke stížnosti.
Shrnutí
- Jeden skutek je buď přestupkem, nebo trestným činem, nikdy obojím zároveň.
- U majetkových činů je hlavní hranicí škoda 10 000 Kč, s výjimkami například u krádeže vloupáním nebo opakované krádeže.
- V dopravě rozhoduje stav řidiče a to, zda řídí přes zákaz.
- Trestní právo má podle zásady subsidiarity nastoupit až tam, kde jiné prostředky nestačí.
- Pojmy jako přečin a zločin vysvětlujeme ve slovníku.
Právní předpisy
- Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky, § 5, § 30, § 35
- Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, § 12, § 13, § 122, § 137, § 138, § 205, § 274, § 283–285, § 337
- Zákon č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů, § 16k
Právní stav k
Upozornění: Nejde o právní radu. Text je pouze obecnou informací o českém právu podle právního stavu k 18. 11. 2026 a nenahrazuje právní poradu k vaší konkrétní věci. Každý případ je jiný; pro posouzení vaší situace se obraťte na advokáta.
Řešíte trestní věc? Ozvěte se nám.
Zavolejte na pohotovostní linku nebo nám napište. Vaše sdělení chrání advokátní mlčenlivost.
